Milostný obraz

Zmínky o pozdně gotickém obraze Panny Marie v Zašové nalézáme v pramenech od druhé poloviny 17. století. Již tehdy byl obraz zřejmě považován za zázračný a pojila se s ním mimořádná úcta k Panně Marii, ke které se věřící v těžkých dobách obraceli s prosbami o pomoc.

Setkáváme se zde hned s několika verzemi příběhu, který vysvětluje podobu i zázračný původ uctívaného obrazu. Nejstarší znění pověsti zaznamenal poprvé ve své kronice v roce 1725 zašovský rektor Jan Bartoloměj Vranečka a později v roce 1808 také farář František Hohn (farářem v Zašové 1805-1828). Vznik obrazu oba autoři kladou do dob tatarských vpádů na Moravu, přičemž Hohn událost datuje rokem 1241. Legenda vypráví o křesťanském rytíři pronásledovaném tatary, který tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích, až na smrt unaven poklekl a vroucně se modlil k Panně Marii. Když pak únavou usnul, viděl ve snu Matku Boží s děťátkem na ruce, jak mu spouští svou levou rukou šňůru, aby se jejího konce chytil a kráčel za ní. Když procitnul, zjistil, že je v neznámé krajině, kde se uprostřed lesíků a močálů pásli čápi a jiné vodní ptactvo a tu a tam bylo vidět chaloupku. Rytíř z vděčnosti za záchranu učinil slib, že postaví kapličku a daruje do ní obraz Panny Marie té podoby, v jaké se mu ve snu zjevila. Obdobně líčí zašovskou legendu také drobná knížka s názvem "Powěst a dějepis zázračného a poutnickeho chrámu Zassovskěho w korunní zemi Morawa" vydaná roku 1857 v překladu Jana Karla Hranického. Narozdíl od předchozího vyprávění, se děj odehrává v době třicetileté války.

O počátcích uctívání zázračného obrazu Zašovské Madony mnoho nevíme. Poutní chrám Navštívení Panny Marie byl vystaven v letech 1714-1725, když starý zašovský kostel zasvěcený sv. Anně, již nedostačoval velkému počtu poutníků. Nejstarší dochované matriky z let 1673 a 1690 popisují tento starý kostelík jako jednoduchou dřevěnou stavbu se dvěma oltáři s krásnými starými obrazy. O tehdy již rozvinuté úctě k zázračnému obrazu zde hovoří především četné votivní dary, které byly obvykle zavěšovány po stranách obrazu. 15. července 1725 při slavnostním požehnání nově postaveného chrámu byl milostný obraz přenesen na jeho hlavní oltář.

K prvnímu výraznému zásahu, který změnil původní tvar obrazu, došlo zřejmě již v roce 1726, kdy byl obraz osazen do nového rámu věnovaného hrabětem Františkem Antonínem z Rottalu.  Seříznutím byly poškozeny v horní části nápisové pásky, zkrácena byla i dolní část malby. Okraje pro zasazení do drážky rámu chybí.
Další hrubý zásah na obraze byl pak proveden v letech 1873-1875 po velkém požáru kostela a fary. Poškození obrazu bylo tehdy zřejmě takového rozsahu, že byl celoplošně přemalován.

V roce 1883 došlo k přemístění originálu z hlavního oltáře na evangelijní stranu kostela. Nahrazen byl kopií od brněnského malíře Josefa Šichana.

V letech 1955-I956 byl obraz restaurován v restaurátorském atelieru Akademie výtvarných umění v Praze. Ještě předtím však byla Marií Bognerovou z Valašského Meziříčí, posluchačkou pražské akademie, namalována v roce 1953 kopie obrazu ve stavu před restaurováním, která je dnes umístěna v sakristii kostela.

Restaurátorské práce, při kterých byla odkryta a restaurována originální středověká malba, provedl ak. mal. Jaroslav Alt.  Originální malbu zcela zakrývaly celoplošné přemalby primitivního charakteru. Před restaurováním byl proveden průzkum ultrafialovými i rentgenovými paprsky, který jednoznačně potvrdil existenci originální středověké malby skryté pod přemalbou. Po restaurování byl obraz vrácen na hlavní oltář 26. května 1957.

Roku 2007 byl obraz svěřen k dalšímu nutnému restaurování Mgr. Radaně Hamsíkové. Při té příležitosti provedl MgA. Marek Nespěšný kopii původního obrazu technologiemi a postupy k dosažení maximální věrnosti s originálem. V neděli 11. října 2009 byla tato kopie požehnána a umístěná na hlavním oltáři. Tento obraz je pouze zapůjčen Muzeem umění Olomouc naší farnosti do 1.5.2017, kdy se na původní místo vrátí opět originál.

mediryt z roku 1717 představuje obraz před úpravou  do nového rámu

originál z 15. století

Kopie od Josefa Šichana - r. 1883

Kopie přemalby pořízená v roce 1953 M. Bognerovou