Římskokatolická farnost Zašová - Zasova

10 x NE Istanbulské Úmluvě

Aktualizováno (29 Září 2018)

IÚ je dokument Rady Evropy, který zaměřuje svoji pozornost na ochranu žen před násilím a domácím násilím. ČR ji podepsala prostřednictvím velvyslance při Radě Evropy Emila Ruffera již v květnu 2016. Aby IÚ vešla v platnost, musí proběhnout schválení obou komor Parlamentu ČR - tzv. ratifikace. Podle mezinárodního práva lze v této fázi Radě Evropy oznámit, že se ČR nehodlá stát smluvní stranou. Tím bv došlo k zneplatnění podpisu. Při bližším seznámení se zněním IÚ zjistíme, že obsahuje mnoho nesrovnalostí a absurdit, a proto vyvstává těchto 10x „NE":

Text 10 x ne Istanbulské úmluvě

Vítej na stránkách římskokatolické farnosti Zašová

Aktualizováno (24 Květen 2015)

Zašová

areál ve Stračce

rytina

kostel s klášterem

Letáček Zašová zde

Malebná obec ležící v Beskydech východně od Valašského Meziříčí a západně od Rožnova pod Radhoštěm.
Na jihu protéká Zašovou Rožnovská Bečva, na severu se tyčí hřeben Moravskoslezských Beskyd.
První zmínky o obci se v kronikách objevují kolem roku 1370. Obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím, zpracováním dřeva a kamene, ale taky textilní výrobou - pletením, háčkováním, vázáním koberců a výrobou gobelínů.

V současnosti má obec asi 2700 obyvatel, kteří žijí převážně v rodinných domech vesnického typu.

Zašová je nejznamější valašské poutní místo Panny Marie.

S počátkem poutí se traduje legenda o zachráněném rytíři Pannou Marii v údolí zvaném Stračka. Úprava tohoto místa spadá do 18. století. Byl zde umístěn obraz P. Marie. a později zřízena jeskyňka se sochou P. Marie.
S touto legendou je taky spjatá úcta k milostnému obrazu z 15. století, umístěný na hlavním oltáří poutního kostela.

I Když už ve 14. století bývala v Zašové fara, souvislé zprávy o zašovských poutích máme až od století 18., hlavně když se do Zašové na školu dostal rektor Jan Bartoloměj Vranečka (r.1707). Ve své kronice Vranečka zaznamenal, že pouti zašovské jsou od starodávna, ale největšího rozkvětu se dočkaly po r. 1715 - toho roku totiž zuřil v naši zemi mor.
V té době byl v Zašové kostelík zasvěcený sv. Anně. Stával na malém hřbitově v sousedství dnešního kostela. Jeho obraz se zachoval na rytině pocházející asi z r. 1768.

Základní kámen k novostavbě nového kostela byl položen 14. srpna 1714, dostavěn a požehnal byl 15. července 1725. V tomto roku taky přicházejí do Zašové bratři z řádu trinitářu. Slavnostní biskupské konsekrace se kostel dočkal 29. července 1742 z rukou biskupa olomouckého Jakuba Arnošta z Lichtenštejna. Rozkvětu kláštera zašovského byl učiněn násilný konec r. 1783 z rozhodnutí císaře Josefa II., který klášter zrušil. V roce 1800 získala část kláštera Zašovská obec a umístila tam školu. 1901 zakoupil budovu bývalého kláštera Spolek sv. Josefa z Vítkovic, proměnil ji na sirotčinec a postavil při něm soukromou školu Školních sester de N.D.

Dodnes je Zašová navštěvovaným poutním místem a věřící lid z celého Valašska se ve svých nesnázích utíká k Panně Marii Zašovské.